Řeporyjský pomník pro zrádce, “zrádce” a nešťastníky... ?!

Tim, že Němci se chovali k občanům SSSR na obsazené Ukrajině jako ke zvěři, ztratili šanci ve válce proti SSSR zvítězit, když je přestali chápat jako osvoboditele z komunismu. To zvláště poté, když se SSSR vzepjal k obraně.

Jasné je jedno, a platí to v každé době: Bez ohledu na smýšlení jednotlivce a jeho vztah ke státu jehož je občanem a k jeho společenskému zřízení , jakmile je povolán do armády a nasazen v boji, trestá se dezerce natož zverbování nepřítelem smrtí. Nejinak tomu bylo v Sovětském svazu za Velké vlastenecké války. Proto ti občané SSSR, kteří nepadli smrtí hrdinů, ale upadli do zajetí a dokonce přijali nabídku uniknout ze zajetí zverbováním do vojenského sboru občanů SSSR bojujících proti Sovětskému svazu po boku Němců, měli podepsán rozsudek smrti ... Za této situace koncem 2.světove války prchající příslušníci této armády (vlasovci) prchali pred Rudou armádou, většinou  aniž by tušili, že Američané je na základě dohody se svým spojencem SSSR musejí předat zpět Sovětskému svazu. Za této situace vlasovci nabídli pomoc pražskému povstání v květnu 1945 v boji proti jednotkám Německa, které si chtěly vybojovat průchod Prahou do amerického zajetí. Snad si od toho slibovali že jim to bude přičteno k dobru, snad opravdu chtěli především pomoci bojující Praze. K dobru jim to přičteno nebylo, na tohle se vojenský soud neptá, mnoho z těch, kteří boje proti Němcům v Praze v květnu 1945 přežili, následně sovětská armáda zastřelila za zradu. Každý jistě proto chápe, jak ošemetná je to situace stavět jim pomník, když sice pomohli zabránit ničení Prahy Němci, předtím však byli příslušníky armády postavené bojovat proti státu, jehož byli občany. / Nicméně pokud jde o tvrzení, ze Rudá armada většinu Československa neosvobodila, či že to pro nás bylo nešťastné, a že do Prahy přišla po válce, to neobstojí, protože přece Rudá armáda, ať se to komu třeba nelíbí, byla tou armádou, před kterou Němci z naší země utíkali (někde s velkým ozbrojeným odporem někde s menším) na základě dohody vítězných mocností 2.světove války. Prostě na základě dohody (v abecedním pořádku) SSSR, USA, Velké Británie.

Osudy těch nešťastníků stojí za připomenutí toho, jak to ve válce chodí. Jestli stojí za pomník? Nemyslím si to. My bychom u nás měli vzpomínku na všechny oběti války řešit nějak celkově a každému dát přesně to, co mu patří. Například desku s jasným nefalšovaným vysvětlením. Pokud jde o vlasovce: Je možné, ze se nechali zverbovat  v zajateckých táborech proste proto, ze to byla fakticky jediná reálná možnost, jak se dostat ze zajateckeho tábora a přitom proti svým krajanum v Rudé armádě vůbec bojovat nechtěli a ani nebojovali, a ze v jedine bitvě proti Rudé armádě do které byli nasazení neuspěli proto, ze proste bojovali jen na oko? Pokud tomu bylo takhle,  v tom  případě by jejich boj při záchraně Prahy měl byt ocenen vysoko; důkazy něčeho takového však příznivci oslavy vojáků této armády nepředložili. Český prezident M. Zeman pronesl, že to byli zrádci. Copak lze pochybovat o slovech prezidenta? Vid´te …….