Inflace je v něčem i blahodárná, ač se to nezdá. Znehodnocuje dluhy. A co nedlužníci:

Představte si situaci, že se zadlužíte na doraz na nákup nemovitosti či na investici do podnikání. Většinu svého příjmu tedy musíte vynakládat na splátky úvěru. Když ceny a mzdy vzrostou o třetinu za tři roky, uleví se vám.

Noviny sice dramaticky bubnují, že rostou úroky, avšak prozíravější  dlužníci si už nejpozději předloni zafixovali splátky hypotek na nejvýše  2,5 až necelých 3 procentech ročně do konce splatnosti svojí hypotéky, a pokud jednali při koupi nemovitosti s rozvahou, nakupovali dříve než ceny nemovitostí vyrazily vzhůru, a nechali si hotovostní rezervu, mohou se ted´ jen smát, protože jejich majetek má ted´ cenu nejméně o polovinu vyšší a  zároveň jim mzdový nárůst už o nějakých 15-25 % snížil podíl splátek v rozpočtu. Čili současné zdražení všeho je pro ně sice nepříjemné, avšak za předpokladu, že si udrží dobrou práci, jsou navždy za vodou. A ti nejšikovnější mají dnes byty či domy v hodnotě dvakrát tak vysoké než když je před pěti šesti roky kupovali a podíl splátek na jejich příjmu mezitím klesl o třetinu.

 Vybavuje se mi refrén známé písničky: Život je valčíček, autíčko na kliček, hloupého přejede, chytrému přeje. Co tedy mohou dělat ti, kteří když bylo výhodné půjčit si zaspali a ani s jejich příjmy to není zrovna růžové:

Ano, svět, kde úspěch záleží na schopnosti v pravou chvíli si půjčit, není nejlepší. Na druhou stranu, když se půjčuje těm, kteří mají příjem z toho, že pracují v oborech, po kterých je sháňka, není to tak špatné, jak se na první pohled zdá.

Lidé, kteří nemovitost nekoupili, ti vítězi inflace nejsou. Nezbývá než jim poradit, aby se příště, za nějakých sedm roků, bude-li se opakovat situace nízkých úroků, odhodlali naskočit a do té doby pracovali na zlepšení své finanční kondice. A pokud úroky za sedm let nízké nebudou, mají možnost i nadále orientovat se na nepeněžní hodnoty života a věnovati se radostem, které si neodepřeli, zatímco jiní více šetřili a dřeli ve službě mamonu. Marná sláva, když většina světa tančí kolem zlatého telete, je jistě těžké a tím více hodno obdivu, když si lidé uchovají od tohoto odstup a tím způsobená chudoba jim tím pádem nepřekáží. Přesto však, zejména počínají-li  si rozvážně, a uchovají-li si pevný partnerský svazek a přistupují-li ke svým financím rozumně, ani těm v podstatě nehrozí nic vážného. Ceny potravin a energií sice prudce vylétly vzhůru, v podstatě za dva roky možná o polovinu, ale ačkoli se říká, že 1/6 populace je tím ohrožena pádem do chudoby, není tomu tak. Jde o to nakupovat s rozmyslem, odpustit si luxusnější výdaje a věřit, že tomu i tentokrát bude tak jako za všech krizí, tedy, že za dva roky dojde dech vysokým cenám a ty přece jen trošku opadnou nebo už neporostou. Vláda, udrží-li se, bude muset do té doby s inflací zabojovat, pokud bude chtít uspět. a to je naděje našich chudších.

  Z hlediska společnosti jako celku je přitom žádoucí, aby vymetla lidi, kteří ač zastávají vlivná místa, nebezpečí inflace ještě vloni zlehčovali a utvrzovali lidi, že žádná vysoká inflace nebude. A ti, kteří přitom spoléhali , že mzdový růst doby předchozích několika roků bude pokračovat stále, by se měli poučit a do budoucna věřit spíše opatrnějšímu uvažování.

Jak se zdá, osvědčilo se věřit tomu, že Kdo šetří má za tři. Doplněné tím, že úspory ve slamníku jsou na nic a je potřeba v pravou chvíli nakoupit za ně aspoň kousek pole. Ti kteří pole místo toho prodávali, ani nad nimi nelámejme hůl. Však on sociální stát třeba zase přijde, Za nějakých ... let a postará se, aby se utišili. A do té doby se o ně přece jen aspoň v tom nejnutnějším snad postará nynější vláda pravice. Svou možnost vyslovit se k tomu všemu budou mít už brzy, v prezidentských volbách, a ty nejsou v nedohlednu, což je nesporná výhoda demokracie. Ale hledání pomoci hlavně na konci vlastního ramene při práci by přitom neměl podceňovat žádný volič.

  Inflace je prostě ekonomický nástroj používaný k ovládání lidí. A jen naivka si myslí, že to, že ceny rostou, je důsledek nějakých náhodných jevů.