Miloš Z. se tentokrát trefil.

Už se říkalo v kavárně, že proto se přidal za nového venezuelského presidenta, aby si šplhnul u Trumpa, ale ted´ nově, že dostal strach z Putina a Číny; to proto prý Venezuelu nakonec varoval, aby si nezvala vojenskou pomoc z USA.

    Kavárenská většina se vyrovnala s robinzonádou hradního pána bez potíží:  Zeman to dělá, aby si vysloužil pozvání do Bílého domu, věděla hned najisto, když MZ před několika dny pozval prozatimního  venezuelského prezidenta k návštěvě Prahy.

    Ale dokonce i věhlasný Bohumil Pečínka napsal, že MZ to dělá ze záliby přidat se na stranu vítězů.

   Jedno i druhé, moc se mi to nezdálo, ale mlčel jsem, na rozdíl od nich nejsem totiž považovanej za experta na politiku a demokracii, a tak jsem jen opatrně prohazoval, že Miloš Zeman tím mimo jiné umetá cestičku exportérům českých vrtných souprav na venezuelské ropné vrty a snad taky - to ne bez opatrného humoru - těžaři Komárkovi k expanzi z Jihomoravských naftových dolů na ropná pole venezuelská, a to že možná i pod záštitou hradního kancléře Mynáře, prověrka neprověrka. Takže mi to jakž takž prošlo, i když jsem pochopitelně byl za trdlo.

  Když už se tsunami zvedala a výsměch na Zemanův účet začínal opět rezonovat, náhle přišla o víkendu z lánské osvěžovny zpráva takřka protichůdná: Ano, mám na mysli nejnovější presidentův bonmot, že jestli prozatímní president Venezuely (vynesený do čela demonstracemi podobnými české sametové revoluci a hlasováním parlamentu, které popřelo výsledky zpochybňovaných přímých prezidentských voleb) si pozve na pomoc zahraniční pomoc (z USA), dopadne jako Gustáv Husák opírající se jak známo o hlavně tanků armády CCCP poschovávané po celou dobu jeho panování v českých a moravských lesích.

   V tu ránu se rezonance proměnila ve výbuch.

   Ta řacha sice ještě není slyšet úplně všude,  kdo by taky pořád měl čas a náladu vnímat neustálé presidentovo vrnění (no dobře, vrnění je nesprávný nespisovný výraz), ale Miloš Zeman se opravdu vyznamenal:

    Nejenže rozptýlil podezření, že leze Trumpovi do zádi, aby ten ho pozval do Bílého domu, ale znova se začíná říkat, že se hlavně bojí Kremlu a Pekingu: Tak on český president varuje revolučního vůdce Venezuely před tím, aby ten si pozval na pomoc proti svržené hlavě Venezuely (pokud by proti němu chtěl použít Maduro vojsko) armádu USA. 

   Záhadné je na tom je, že Zeman pravdu nemá i má: Venezuelané jsou sice vyhladovělí následkem hospodářských chyb jak už to bývá nezdařilého komunistického pokusu spravovat jejich zemi, jejich značné procento však ve svých srdcích slabost pro rudou hvězdu nezapudilo úplně, a tak by se mohlo opravdu stát, že i když by Američané přišli jako zachránci Venezuely před ještě větším hladem a před represáliemi armády, mohlo by se to i, v budoucnu, obrátit proti těm, kteří by si je pozvali.

   No snad ale i možnost, že by intervence na pozvání nastala, má jistě vliv na uvažování venezuelské armády, co dělat. Což Miloš Zeman řekne možná později, jistě opět ve chvilce , v příhodné chvilce. Máme se holt ještě tedy na co těšit.