Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč jsem dal zabít dvě třistaleté lípy

9. 05. 2015 20:25:08
Honza povídá: teď už se s tím nic dělat nedá, když lípy leží. Jirka povídá: úžasně se to tu tím prosvětlilo. A bajka povídá: kdo skácí lípu, do roka zemře.

Klempíř mi povídá: ty stromy tak blízko u domu, přivozují mech na střešním plechu a listí v okapech, měl byste je nechat skácet. Já na to, že jsou krásné. A on: jsou moc blízko baráku, musí jít pryč. Vedli jsme potom řeč o tom, že můj soused a vlastně kamarád je má rád a byl by proti. Ještě bych rád, abyste věděli, že když jsem do toho domu s lipami šest metrů od zadního vchodu přišel poprvé, tedy před necelými dvěma lety, ještě než jsem ho koupil, tak jsem se oběma těm obrovitým třicet metrů vysokým stromům obdivoval. A samotného mne ani jedinkrát nenapadlo, že bych jim zkřivil byť jediný lístek nebo větévku, tím méně, že bych do nich nechal zatnout zuby pily. Až jednou, vloni na sklonku léta to bylo, soused, Honza, který měl ty lípy tak rád, možná i proto, že tu vísku znal od nejranějšího dětství, pocházejí z ní totiž oba jeho rodiče, povídá: měl bys dát na chalupu okapy, nejsou tam už léta, voda jde pod barák, a to je špatné. A tak jsem zavolal ty klempíře, z nichž starší pak na místě znovu hovořil o nutnosti lípy skácet, z důvodu ochrany domu.
Tři sta let tam stály.
Sám jsem před několika lety jsem vysadil vlastníma rukama a z mého vlastního rozhodnutí na jednom svém pozemku lipovou alej o sto jedincích, a radoval jsem se, jaké to bude jednou krásné, až narostou, zmohutní. A před nějakými osmnácti roky jsem pod hrozbou exekuce danou protiprávním výnosem finančního úřadu musel bez odvolání prodat hektar lipového lesa, padesát let starého, na který jsem si dříve dva roky šetřil, když jsem jej splácel. Tak až všechny ty stovky lip, které jsem miloval, dorostou do mohutnosti těchto dvou velikánů, bylo by téhle dvojici už šest století... A tak dále. jsem barbar? Pravda, žádná z nich nestála hnedka u domu jako tyhle dvě, co byly také "moje". Lípy ovšem, tak jako vše na tom širém světě nepatří nikomu z nás, nýbrž samy sobě.
V souvislosti s jejich skácením jsem byl povinen požádat o rozhodnutí úřady. Na to mne onen klempíř upozornil. Když ve mně bolavé rozhodnutí dozrálo, zatelefonoval jsem na úřad příslušného bývalého okresního města, kde nyní mají kancelář plnou ekologů v úřadu ochrany přírody, a dotázal jsem se jich, jak mám zažádat. Odpověď zněla, že jestli ten strom není chráněný státem, postačí požádat o souhlas místně příslušný obecní úřad, ten ve věci že vydá rozhodnutí, zda stromy padnou smějí nebo jestli ne. Tak jsem tak učinil. Do měsíce jsem obdržel rozhodnutí, s kulatým razítkem se státním znakem České republiky, že stromy mi obec zastupující v té věci Republiku českou, mi oba stromy porazit povoluje. Den po té, kdy podle data na povolení vypršela odvolací lhůta, klempíř se svým synem a pilou přijeli. Neviděl jsem to, nebyl jsem u toho.
Dnes jsem viděl, jak oběma dvěma těm stromům skáceným týden před koncem března vyrašily listy, jako by tělo ještě žilo. A ono tedy žije. Možná, kdybych ještě během několika dnů strom napojil na nějaký náhradní oběh, nedošlo by ke skáze jinak neodvratné. Jako se to dělá u člověka při operaci. Ale jak? Z pařezu valí míza, ó, doposud nikdy jsem neviděl takový její proud. Ale tenhle proud dá zahynou kořenům, protože nemá kam stoupat, dokonává to zmrtvení.
Honza mne nehuboval, když mi dnes znovu tu věc připomínal. Jen se podivil, že já, dříve novinář, jehož "povinností jako majitele pozemku bylo ty lípy chránit před vším... nechápu tu hodnotu krajiny, jakou s ní měla".
Jen si ještě dovolím dodat, že na místě se byl podívat - ještě před kácením - člen obecní komise pro životní prostředí - dřevař - a ten prohlásil: ty stromy "jsou ztrouchnivělé, musejí dolů." Přísahám, že jsem ho v jeho názoru nijak nepodporoval ani neovlivňoval, kdyby řekl: jsou zdravé, a běžel s tím za starostou a na místě podal proti jeho rozhodnutí o skácení odvolání, povolení by padlo, neboť kácet se smí jen do konce března a to by běžela odvolací lhůta znamenající odklad a on během toho mohl podat návrh na jejich prohlášení za památné stromy.

Zpětně mne to mrzí, myslel jsem, že když on, z moci svého úřadu a lesáckého úsudku, nadaný pravomocí přezkušovanou všemi těmi úředníky na ministerstvu životního prostředí a tedy pod kontrolou nejširší veřejnosti, chce-li ta ovlivňovat život v naší zemi, k čemuž prostě musí využívat zákon a boje o něj, řekl: jsou uvnitř trouchnivé, musejí dolů, že je to pravda. Vždyť i moji známí a kamarádi, se kterými jsem to konzultoval, když jsem jim napsal tento jeho verdikt, odpověděli: tak to jo.
A tak, aniž bych se chtěl vyvinit se ptám: co k čertu děláme, že trpíme takové diletanty s kulatými razítky řídit, ba velet v ČR.
Moje milé lípy, uděláme z vás sochy, leda by někdo rychle poradil, jak vás udržet při životě.

Autor: Miroslav Grüner | sobota 9.5.2015 20:25 | karma článku: 17.55 | přečteno: 1595x

Další články blogera

Miroslav Grüner

Kubíčkovo ANO. Přední komentátor Českého rozhlasu řekl v ČT hloupost o zásadní věci

„Demise ministryně školství je nátlak na prezidenta Zemana,“ prohlásil před chvílí komentátor Kubičko. Zařadil se mezi ty, kteří věci nenazývají pravými jmény a tedy by, při svém pracovním zařazení, pan komentátor mel balit.

9.5.2017 v 18:16 | Karma článku: 27.47 | Přečteno: 1856 | Diskuse

Miroslav Grüner

Horáček: chyba, intelektuální defekt nebo nemorálnost?

Uhlazenost prezidentského uchazeče Horáčka na mne působí až slizce, podstatnější však je, že prokázal absolutní ignorantství ve světě politiky: v únoru totiž prohlásil, že si je naprosto jist vítězstvím Hillary Clinton. Chucpe.

10.11.2016 v 8:16 | Karma článku: 40.19 | Přečteno: 1849 | Diskuse

Miroslav Grüner

nájemník a jeho družina

ozval se na inzerát, že se přijede podívat na rodinný dům nabízený k pronájmu. a přijel. všechno se zdálo být ok. to že má 7 dětí, nevadilo. při druhé návštěvě přivedl 20-ti letou partnerku,to svědčí o jeho 46-ti leté mužné síle

15.12.2015 v 18:48 | Karma článku: 33.63 | Přečteno: 1327 | Diskuse

Miroslav Grüner

Ekolog: "Sršni mají méně jedu než včely." - Lékař: "Jestli vás kousne znova, musíte do nemocnice."

Deratizérka: "Ten veliký otok po kousnutí sršně není vyvolán jedem, toho mají opravdu méně než včely, ale přírodními enzymy, které vylučují do rány a ty rozkládají tkáň napadeného." Někdy až ke smrti.

22.8.2015 v 19:10 | Karma článku: 31.02 | Přečteno: 1520 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

V Barceloně neobjímali džihadisty, a odskákali si to

V Dánsku mají nápad, obejměte džihadistu a on se polepší a integruje se. Španělům se to ještě nedoneslo. Postrádám reakce politiků, jak jsou šokováni. Už to je nějak okoukané, tak si zvykejte holoto. Zatímco v USA do davu najíždí

18.8.2017 v 4:47 | Karma článku: 39.11 | Přečteno: 1716 | Diskuse

Libuse Palkova

Letní noc

Léto se blíži ke svému konci a letní noci už nejsou právě žhavé-někdy si při večerním grilování musíme přehodit něco teplého přes ramena. Ale snad ta romatika letních nocí ještě chvíli vydrží.

17.8.2017 v 23:38 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 153 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Záchranné složky (na obrazovkách) v akci

Taky jste jistě postřehli, že většina seriálů se točí ohledně dramat v lidském životě, že? A kdo s nimi přichází ponejvíce do styku? Policie nebo zdravotníci. A samo sebou i hasiči. Čili takzvané záchranné složky...

17.8.2017 v 20:20 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 328 | Diskuse

Libuse Palkova

Nemám ráda hady

Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá..Určitě si tuhle písničku pamatujete z dětství. I já má ráda všechna zvířátka, nejen chlupatá, ale některá naopak nesnáším-třeba pavouky a hady

17.8.2017 v 19:31 | Karma článku: 8.46 | Přečteno: 284 | Diskuse

Naďa Dubcová

Pan Srp hledá kladivo

Pan Srp nám dnes v televizi s vážnou tváří sdělil (psáno mými slovy), že v roce 1968 byli komunisti hodní, že by se účast ve straně neměla brát jako mínus pro funkci v radě v ÚSTR, na kterou je tlačen (proč?) a vůbec...

17.8.2017 v 19:29 | Karma článku: 25.80 | Přečteno: 561 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1629
Inženýr z Prahy, dříve komentátor deníku MFD, nyní soukromý podnikatel


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.